JAK JSEM K SOBĚ PŘIJAL JEŽÍŠE
Rád bych napsal jak jsem přijal do svého srdce Ježíše.
Začalo to všechno tím, když jsem byl malý chlapec, a moje babička mně brávala do kostela.
Neuvědomoval jsem si tenkrát moc pojem víra, ale vždy se mi líbilo jak pan farář kázal,
rovněž jsem pravidelně ministroval a to mi zůstalo do dneška. Jen s jedním zásadním rozdílem, že chci být služebníkem Ježíše Krista.
Chodil jsem pravidelně do kostela a pravidelně jsem se modlil.
Před 3 roky mně navždy opustila babička a já jsem věděl, že tu se mnou je. Že se jen oddělilo tělo od duše, ale ve své podstatě se vlastně nic nezměnilo.
Tehdy jsem začal promlouvat s Ježíšem prosil jsem ho ať mně k sobě příjme a stane se mou
součástí, součástí mého srdce ať mně naplní poznáním a vírou.
Nepřišel ke mně ze dne na den, rovněž jsem ze dne na den nedošel poznání, ale chtělo to
svůj čas. Ježíš mi ukázal tu správnou cestu, že zrovna já Palo jsem měl to štěstí a jsem
tím vyvoleným jeho učedníkem. Věřte, není to jednoduchá cesta, je to cesta skromnosti,
upřímnosti, dobrosrdenství, lásky k bližnímu svému, cesta úcty a cesta odříkání.
Jenže čeká na Vás ta největší odměna a tou je láska Ježíše Krista která je věčná a nekonečná po všechny věky věků.
Ježíš Kristus se jednoho dne vrátí až náš svět bude na pokraji zkázy a konce.
Ježíš je soudcem živých i mrtvých on jediný je král on jediný je ten nejvyšší.
Mnozí lidé si neuvědomují , že Ježíš byl právě za naše hříchy ukřižován, vykoupil nás svou smrtí, vrátil se – vstal z mrtvých.
Proto se modleme za hříšniky i naše nepřátele aby došli milosrdenství. Odpouštějme si jak
nás to Ježíš naučil. Rozdávejme tu lásku skrze něho kolem sebe, konejme to nejlepší.
Ježíš nás pozoruje jak se chováme a právě u posledního soudu nastane ten okamžik pravdy
a naše skutky budou sečteny. Pokud člověk hřešil, dal se na cestu pokání prosil o odpuštění
pána Ježíše bude mu odpuštěno.
Amen pravím Vám. Již ne ja ale Ježíš ve mně přebývající. PAVOL
—————
—————
—————
