Jako duchovní poradce jsem již měla čest pracovat s pracovníky světla veterány. Co tím myslím je, že byli na duchovní cestě 15 let a déle. Jedna paní ve svých devadesátých letech byla na cestě přes 70 let. Když pracuji s takovými lidmi, musím bojovat s pocity neadekvátnosti, … byla jsem tehdy na cestě jen 7 let. Říkám si, „Kdo jsem já, abych radila lidem, kteří vědí mnohem víc než já?“ Připadám si jako dítě hovořící k dospělému.
Když se s těmito osvícenými jedinci dáme do práce, bez výjimky zjišťuji, že čelí stejným potížím. Nemají jasné komunikační spojení se svými průvodci a nedaří se jim manifestovat, co chtějí. Jeden pán mi řekl: „Jelailo, vytvářím záměry, vizualizuji věci, které chci mít v životě, jakoby v něm již byly, denně afirmuji, prošel jsem emocionálním čištěním atd. atd., ale stále se mi nedaří manifestovat své touhy. Co přehlížím, co dělám špatně?“ Jsou frustrovaní a zoufale se drží víry v duchovní cestu a v sebe. Bolí mě to za ně.
Tak se ptám, „Zabýval jste se prací s Vnitřním Dítětem?“ Odpovídají, „Ano a cítím, že jsem toto léčení dokončil již před lety“. Já na to, „Dobře, možná je čas udělat další krok a začít pracovat s Vnitřním Dítětem jako partnerem. Je zde hlubší rovina léčení, kterou se můžete zabývat, když jste dosáhl určitého bodu v duchovním vývoji, kdy ji můžete porozumět a využít ji.“ A co myslíte? Většinou je na druhé straně ticho, jak uvažují o mých otázkách. Pak odpoví, „Jsem ochotný podívat se na to, ale nechápu, jak může souviset Vnitřní Dítě s mými manifestačními a komunikačními problémy.“
Ještě jednou zabojuji s pocity nepřiměřenosti ve vztahu k takovým úctyhodným lidem a řeknu, „Není to tím, že byste dělali něco špatně, ve skutečnosti děláte vše dobře, ale je zde jedna věc, která chybí, a to je to, čemu se budeme dnes věnovat. Souhlasíte?“ „Ale, jistě“, řeknou hlasem naplněným nadějí a nadšením, „to bude skvělé“. Tento chybějící kousek je tématem tohoto článku a ráda bych se o něj s vámi podělila.
Jste frustrovaní, že nedokážete manifestovat svá přání bez ohledu na to, kolik afirmací, záměrů a kreativních vizualizačních technik jste udělali? Začínáte si myslet, že hodiny strávené na workshopech učením, jak manifestovat, nakonec byly k malému užitku? Vadí vám, že po letech emočního čištění a spirituálního tréninku neslyšíte své průvodce a nemůžete s nimi jasně hovořit? Nebo pochybujete, že slyšíte a proto se bojíte věřit tomu, co slyšíte? Existuje odpověď. Tou odpovědí je Vnitřní Dítě a váš vztah k němu.
Možná se nyní zeptáte, „Proč by mělo být Vnitřní Dítě klíčem k tématům manifestace a komunikace? Jak může můj vztah k němu, nebo jeho nedostatek, být příčinou neschopnosti slyšet a vidět mé průvodce a manifestovat své sny? Podívejme se na to. K vysvětlení tohoto konceptu nejprve potřebné základní informace.
Kdo a co je vnitřní dítě?
Vnitřní Dítě je v mém porozumění část Vás - vědomá část, která čte tento článek a která existuje v mysli. On nebo ona je nevinná část nás, která je natolik jako dítě, že ji zveme Vnitřní Dítě. Vnitřní Dítě je důvěřivé, milující, hravé a svobodné. K vnitřnímu dítěti ale existuje další stránka. Tuto stránku jsem nazvala Ego. Ego je podle mě Temná strana vnitřního dítěte a má, jak bych měla dodat, velkou hodnotu. Proč tomu tak je vysvětluji vzápětí.
Vnitřní Dítě/Ego má na starosti zajištění bezpečí
Ego nebo Temná strana Vnitřního Dítěte, je část trojjedinosti. Touto trojjediností jste Vy (vaše Já, Self), Duše nebo také Vyšší Já a Vnitřní dítě. Společně tyto tři součásti směřují v současné inkarnaci k duchovnímu růstu, který jsme si vybrali před příchodem do tohoto života. Chápu to tak, že duchovní růst je primární důvod duše pro inkarnování se.
V rámci trojice je Ego tím, kdo chrání fyzické tělo. Tam, kde Vnitřní Dítě je svobodné, hravé a nevinné, jeho Temná strana nebo aspekt spodních čaker usiluje udržet vás v bezpečí před ohrožením. Ohrožení znamená emocionální i fyzické nebezpečí. Hlavní formou ohrožení je bolest.
Jak jsem vysvětlovala mnohokrát, došla jsem k závěru, že Vnitřní Dítě/Ego se vidí jako fyzické vozítko a jako kterékoliv dítě udělá cokoliv, aby uniklo před nebezpečím. K vysvětlení konceptu, že Vnitřní Dítě a Ego je totéž, používám analogii pětiletého dítěte hozeného na ulici New Yorku, aby samo přežilo. Nebude to dlouho trvat, než se hravé, nevinné a láskyplné dítě naučí krást, podvádět a bojovat, aby se zachránilo. Naučí se používat strach, aby se zachránilo.
Ego je pro mě shrnutí všech instinktů Vnitřního Dítěte přežít. Věřím tomu, že bez těchto instinktů a dovedností by pětileté dítě na ulici rychle zemřelo. Odtud hodnota Ega. Je to Ego stránka Vnitřního Dítěte, která nás v životě drží stranou od ohrožení a ve snaze chránit nás může blokovat, pokud vnímá, že něco, do čeho se pouštíme, nás zraní.
Jedné věci se Vnitřní Dítě/Ego bojí více než čehokoliv jiného … odmítnutí. Víte, Vnitřní Dítě/Ego vás, Self vidí jako svého rodiče. Následkem toho na ně odmítnutí může mít mocný dopad. Zkuste si představit, jaké to je, když jste odmítnuti vaší matkou nebo otcem. Zasáhne vás to v nejhlubším nitru. Kolikrát jste zjistili, že žijete svůj život tak, abyste uspokojili své rodiče nebo nějakým způsobem získali jejich souhlas? Kolik z vás, kteří čtete tento článek, objevilo v průběhu emočního čištění, že jste zásadní životní rozhodnutí jako volba kariéry, manžela, vysoké školy podvědomě dělali proto, abyste uspokojili své rodiče? Pěkně ohromující, že? Vnitřní Dítě/Ego dělá to samé. Vnitřní Dítě žije pro vaše přijetí, a jeho Temná strana, Ego udělá cokoli, co musí, aby bylo vámi milováno a přijato.
Jak odmítáme své Vnitřní Dítě? Děláme to
Proberme první možnost. Negativní posuzování sebe je pro Vnitřní Dítě/Ego velmi poškozující. Když říkáme věci jako „Jsem idiot“ nebo „Jak jsem mohl být tak hloupý?“, říkáme to vlastně Vnitřnímu Dítěti/Egu. Ono to slyší jako „Jsi idiot“ nebo „Jak jsi mohlo být tak hloupé“. Jak jsme se cítili, když o nás rodiče říkali takové věci, když jsme byli děti? Cožpak nás to hluboce nezasáhlo a necítili jsme se pak bezcenní? Stále se v takové chvíli cítíte milováni rodiči? Cítíte se přijímáni a hodnotní? Přesně tak, jak jsme se cítili tehdy, se naše Vnitřní Dítě cítí, když probíhá negativní posuzování sebe.
Co Vnitřní dítě/Ego dělá, když používáme negativní sebe-posuzování? Bude se snažit vyhnout, blokovat nebo eliminovat věc, která způsobila bolest vytvářející potřebu negativního posuzování sebe. Například pokud jste se několikrát pokoušeli změnit zaměstnání a vedlo to k nezdaru s výsledkem, že si říkáte „Jak jsem mohl být takový idiot, že jsem si myslel, že mohu změnit zaměstnání?“, Vnitřní Dítě/Ego bude blokovat jakýkoliv pokus změnit zaměstnání. Dává to smysl?
Druhá varianta zraňování Vnitřního Dítěte je, když se zbytečně bráníme tváří v tvář konfliktu. Mnoho lidí zaměňuje bránění sebe, tedy schopnost postavit se za sebe, s obranou práva být. Zde je příklad. Má matka mi říká, když ji informuji, že nebudu doma na vánoční prázdniny, protože jsem si zvolila strávit je se svými přáteli, „Jak můžeš být tak sobecká?“ Když se postavím za sebe, řeknu, „Máš právo na svůj názor, mami.“ Když zbytečně bráním sebe, řeknu, „Nejsem sobecká; neexistuje žádný zákon na to, že musím strávit každou Vánoční večeři s tebou!“ nebo něco podobného. Vidíte rozdíl? Pokaždé, když se zbytečně bráníme, pokoušíme se získat souhlas druhé osoby a odevzdáváme svou sílu. Také tím podvědomě vysíláme zprávu, že oni mají pravdu a my se mýlíme, a proto je nezbytné, abychom hájili svoji pozici. Když si skutečně stojíme na své pravdě, nemáme žádnou potřebu ji někomu dokazovat, že?
Když se nekonečně bráníme, necháváme Vnitřní Dítě otevřené ke zranění. Používám podobenství o chůvě střežící malého prince nebo princeznu v hradní věži. Na všech stranách jsou okna, kromě malého místa, kde stojí kolébka. Pokaždé, když reagujeme na něčí obvinění, tak opouštíme (my, chůva) stranu dítěte (Vnitřního Dítěte) a běžíme k oknu, kde se vetřelec snaží dostat dovnitř. Tím opouštíme dítě, které zůstává osamocené a zranitelné k útoku. Pokud dovolíme ostatním, aby cítili jakékoliv pocity, které cítí ohledně naší pozice nebo volby, nikdy neopouštíme stranu dítěte a to zůstává chráněné a v bezpečí.
Jak řešit problém s Vnitřním Dítětem/Egem?
Nyní vidíme, jak nás Vnitřní Dítě/Ego blokuje a čím vytváříme jím vnímanou potřebu blokovat. Podívejme se, jak můžeme Vnitřní Dítě/Ego udělat každodenním partnerem a zajistit, aby přestalo blokovat naše snahy komunikovat se svými průvodci a manifestovat své touhy.
Když jsem vysvětlila tento koncept a kroky pro práci s Vnitřním Dítětem/Egem mým klientům Pracovníkům světla – veteránům, byli ohromeni. V celé své práci nikdy nenarazili na koncept, kdy by učinili ze svého Vnitřního Dítěte partnera. Někteří byli malinko skeptičtí, ale všichni souhlasili dát tomu šanci. Když jednou začali, byli vzrušeni tím, o kolik snadnější bylo manifestovat, a byli konečně schopni komunikovat se svými průvodci. Po několika měsících hlásili, že partnerství jim dalo silný pocit naplnění a uspokojení. Jedna žena oznamovala, „Nyní si uvědomuji, že Vnitřní Dítě/Ego je má skutečná část … cítím se tolik milována!“
Tyto myšlenky jsou vyšší dimenzionální koncepty a budou proto dávat smysl těm, kdo jsou připraveni přijmout multidimenzionalitu v plném rozsahu. Doufám, že vám pomohou.
Jelaila Starr
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky, do češtiny přeložil Pavel Z. (www.transformace.info ). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.
—————
—————
