Drazí přátelé, já jsem Jeshua, zdravím vás ze svého srdce. Jsme tu společně a tím mám na mysli, že zatímco tu sedíme, dochází ke slučování energií. Představte si, že se váš nejvyšší a nejkrásnější aspekt vzájemně poznává s druhými a díky tomuto poznání se mnohonásobně zvyšuje. Často v druhých vidíte jejich krásu, jejich vnitřní bohatství a zjemňování mnohem jasněji, než vidíte tyto kvality u sebe. Tím, že si všímáte druhého a jste si ho vědomí, dáváte mu ujištění a víru v sebe sama.
Nyní si dejte toto uznání navzájem. Nechejte ho proudit, nechť se děje, nechť je jím vaše duše dojatá. Kdykoli je vaše duše dojatá, sestupuje na Zemi plněji. Když jste ve chvíli uznání, inspirace a dojetí vnitřně pohnuti, vaše duše sestupuje plněji do těla, neboť se cítí na Zemi více vítána a doma. Odehrává se souhra mezi vámi a vaší duší.
Kdo jste vzhledem ke své duši „vy“? Ptám se na tuto otázku, neboť tento vztah je často nejasně pochopen. Někteří z vás považují duši za něco, co je mimo vás – někde daleko a nad vámi. Pak se můžete cítit jako bezvýznamná bytost, která chce různé druhy věcí, a zažíváte svou duši jako sílu vně sebe, která může – v případě nutnosti – zasahovat ve vašem zájmu, zároveň však také vnímáte, že jste více či méně v milosti své duše.
Vy však nejste vně své duše a vaše duše není mimo vás. Duše – vaše duše – je uvnitř vás, zde na tomto místě stejně jako kdekoli, kam jdete – vy jste součástí své duše. A ačkoli je vaše duše také součástí vás, „vy“ nejste svou celistvou duší, „vy“ nejste obdobou své duše. Ve vás je inkarnována část vaší duše. Žije a pohybuje se ve vás. Je tu však také část, která sem, tak říkajíc, docela „nezapadá“ – část, která je v pozadí. Tato představa by se dala vyjádřit také z pozemského pohledu jako část, která je příliš ohromná, než aby mohla být obsažena v pozemském těle a osobnosti.
Mezi vámi a vaší duší tudíž existuje souhra, ačkoli jste zároveň jedno a totéž. Jste stejné esence a nejste od sebe oddělení. Souhra mezi vámi a vaší duší je o tom, jak moc přijmete energii své duše do života na Zemi. Je to příležitostná jiskra inspirace, je to ochutnání rozšířeného vědomí? Nebo umožníte duši, aby pronikla hlouběji a plněji a realizovala vaši pozemskou existenci zásadním a bezprostřední způsobem?
Je to proces, ve kterém se nyní nacházíte: jít ještě hlouběji. Je to proces splynutí s duší prostřednictvím naprostého odevzdání se jejímu proudu. Budete tak nuceni učinit vy a nikdo jiný. Je to volba, kterou činíte vy: jednat na základě toho, co vás duše pudí udělat nebo čím být. A kdy se tak rozhodnete učinit? Toto rozhodnutí můžete učinit v okamžiku, kdy si uvědomíte, že je to naprosto nezbytné, že je to pro vás jediný možný způsob. Často tomu předchází období, ve kterém stěží nasloucháte hlasu své duše. Snažili jste se tak činit sami, ze své hlavy, z panujících představ, které k vám přišly zvnějšku: z vnějšího tlaku a strachu. Bylo mnoho důvodů, proč jste své duši nenaslouchali, což způsobilo to, že jste se tomuto hlasu odcizili, a tak se pro vás stal cizincem.
To je to, co si většina z vás spojuje s tím, být na Zemi člověkem. To, že jste se odcizili od svých kořenů, od svého vesmírného původu, od své duše. Pak se stává proces inkarnace velmi stresující a bolestivý. Sestoupit do těla tehdy znamená říci sbohem tomu, kým jste, svému původu – v podstatě opustit svůj Domov. To je téměř nemožný úkol a pak je jen přirozené, že toužíte po Domově a chcete pryč ze světa, kde se necítíte Doma.
Na Zemi pro každého existuje jedinečná cesta, avšak každý zažije na dlouhou dobu od hlasu své duše odstřihnutí. Dokud si neuvědomíte: „Už takto nemůžu dál. Uvízl/a jsem. Když žiji jen ze své hlavy, ze strachu z osamění, co by se „mělo“ a „muselo“, cítím se uvnitř mrtvý/á.“ Jen tehdy, když začínáte prožívat toto dilema velmi intenzivně, otevíráte se jinému hlasu, vzpomínce na to, kým skutečně jste. A tak se na jisté úrovni musíte odevzdat naléhání své duše.
Umění, jak to učinit, je otevřít se novému a propustit staré představy bezpečí. To je pro lidské bytosti často velmi obtížné. Spojujete si to se vzdáním se, s tím, že jste na konci svého lana a s pocity zklamání, hořkosti a deprese. Můžete však také tento okamžik naprostého zoufalství, toho, že už nejste schopni pokračovat tímto starým způsobem, vnímat jako dveře otevírající se nové možnosti. Můžete teď takovou vnitřní krizi vzít jako příležitost zatlačit do dveří k jiné realitě.
Toto zatlačení vyžaduje vnitřní sílu, neboť právě v této chvíli naprostého odrazení, jste pobízeni obrátit se a spolehnout se něco nového. Na něco, co ještě neznáte, na něco, o čem stále nevíte. Je to jako mít před sebou na podlaze nepořádek a za sebou mít lehce pootevřené dveře, kterými prosvítá paprsek Světla. Když zůstanete sedět zády k těmto dveřím a zíráte na nepořádek, způsobuje to více pocitů smutku, zoufalství a beznaděje. Jak můžete získat jistotu, že tyto dveře za vámi vám mohou poskytnout možnost něčeho nového, něčeho svěžího? Tuto jistotu, to, že dveře lze otevřít, začínáte vnímat, když učiníte spojení se svou duší.
V životě můžete prožívat bolest a zoufalství dvěma různými způsoby. Jedním je, že jste jimi zcela pohlceni, a to znamená, že veškerá vaše energie, vše, co je ve vás vědomé, je neseno na vlnách strachu, hořkosti a dokonce nenávisti. Je tím zabarveno vaše myšlení a tak budou dlouhodobě napadeny i vaše emoce a tělo. Existuje však jiný způsob, opačná síla. Můžete si být v těchto chvílích vědomi, co se uvnitř vás děje a tak ze sestupujícího proudu vycouvat. Ve vás existuje něco, co to pozoruje zblízka, bez hodnocení, z vědomí, které je větší než vaše pozemská vůle, pozemské představy, výchova, strachy a vše staré, co znáte z minulosti. Duše pak vstupuje do vašeho pozemského pole. Často se stává, řečeno bez obalu, že se musí nejprve vynořit zmatek, než se budete cítit nuceni vstoupit do jiné formy vědomí. Právě během období krizí může nastat posun ve vašem vědomí a pak se můžete na sebe podívat z širší perspektivy.
Vědomí uvnitř vás je pak velmi tiché a klidné. Pociťte na okamžik toto ticho. Podívejte se na něco ve svém životě, na co nemáte odpověď, něco, o čem jste již několikrát přemýšleli a dívali se na to z mnoha stran a často zažívali všechny emoce, které s tím souvisí. Nyní běžte do klidného bodu a nahlížejte na situaci bez toho, aniž byste požadovali odpověď. Vnímejte, jak je okamžitě přítomen jakýsi mír. To je smysl odevzdání se „boji“ a neznamená to, že vše zůstává stejné a beze změn. Máte vytvořit prostor pro něco nové. Ne tak, že budete vymýšlet, co je již známé a hledat odpovědi v řešeních v minulosti a v tom, co je za vámi. Neznámé, nové a svěží může vstoupit jen skrze ticho, přes to, co není známé a prostřednictvím odevzdání se tomuto tichu.
Nechejte klid, který vás obklopuje, proudit vašim tělem. Tím, že jste takto klidní, propouštíte staré jistoty, staré představy, jak by ve vašem životě měly věci chodit. Propouštíte přesvědčení, ke kterým jste tíhli. Nechejte je všechny odvát jako listí ze stromu na podzim, zatímco energie vaší duše vane jako jemný vítr vaší aurou. Představte si, že vše, co je staré, vše, co už nepotřebujete, vše, co je přežité a strávené, je jemně odváto pryč. Tehdy, když už nevíte, se pouštíte mnohem snadněji. Tímto způsobem se uvnitř vás shromažďuje nová síla.
Čím víc je vaše energetické pole prázdné a přehledné, tím víc může být naplněné vaší duší. Z tohoto ticha vyvěrají nové myšlenky, které nejsou krmeny z vaší hlavy nebo vůle. Nové nápady k vám přichází takříkajíc zevnitř. Něco znenadání vzniká, a nemusí se to objevit okamžitě. V tomto procesu se odehrává to, že inspirace a intuice vyplývají svobodně a přirozeně a krmí vás novými impulsy.
V tomto bodě vám vysvětlím něco o úrovních, ve kterých můžete svou duši vnímat a zažívat. Existuje více než jedna úroveň, na které můžete být naladěni na svou duši a vnímat ji. Právě jsme mluvili o tom, jak se může duše odhalit skrze ticho, skrze čisté vědomí. Tato zkušenost je také velmi hlubokým pocitem, že jste Doma. Je založená na schopnosti zůstat zakořeněn, plně přítomen a nevtažen do všech druhů rozptýlení způsobených myšlenkami a emocemi. Je to jedna z nejhlubších úrovní, na které můžete mít se svou duší spojení: tím, že vnímáte její čistou Přítomnost.
Stav ticha má okamžitý pozitivní efekt na vaše tělo, myšlenky a emoce. Je to léčivá síla ticha. Když v něm jste, duše už není něco nad vámi nebo mimo vás. Je velmi fyzicky hmatatelná v dolní polovině vašeho těla, ve vašem břiše, nohách a chodidlech. Uvědomte si, jak ji ve svém těle vnímáte, když je s vámi plně spojena a když jste zcela s ní. Vnímejte pevnost tohoto spojení a stejně tak její pokoj a mír. Tato zkušenost míru a pokoje – tohoto hlubokého ticha – je základem veškerých spojení s dušemi. Pokud tam tato mírumilovnost není, vaše spojení s duší není úplné.
Proč to říkám? Protože je tu ještě jiná úroveň, ze které se můžete s duší spojit. Tato úroveň je umístěna fyzicky výše ve vašem energetickém poli. Mnoho z vás máte nadání intuice a také jasnovidectví. Z vašeho šestého smyslu, z vaší schopnosti energeticky vnímat vše kolem sebe, můžete zachycovat nálady a myšlenky druhých. To se děje ze třetího oka, anebo můžete druhé vnímat ze svého srdce.
Právě, když jsem o tomhle začal hovořit, možná jste vnímali, že je vaše energie nějak více nepokojná a stoupá nahoru. Pokoj je pryč. Jste v nebezpečí, že ztratíte svůj střed, když začínáte čerpat mnoho energií kolem sebe. Stává se to také, když se spojíte ve svém srdci a mysli s ideály, jaká by Země měla být, se svými vizemi budoucnosti. Často vás pozvedají nad sebe sama. Zdá se pak, že intuitivní spojení s duší existuje, ale zároveň není toto spojení dostatečně ukotvené. Není zcela v tichu a pokoji, o kterých jsem hovořil dříve. Můžete být zmocněni vizí nové éry, energií Země soustředěnou na srdce a zároveň být velmi zklamaní, protože se to ve vašem životě neděje tak rychle, jak byste si přáli a to také kvůli velkému odporu a opozici ve světě. Cítíte se tak v rozporu se společností kolem sebe a zdá se, jako byste do tohoto světa nezapadali.
Ačkoli se ze spojení s vaší duší rodí touhy a pocity a předtuchy o nové Zemi, je důležité dovolit, aby tato energie inspirace plně sestoupila do vašeho energetického pole, těla a břicha. Jestliže máte nějaké představy, po čem v budoucnu toužíte, pak vnímejte tyto představy a energii budoucnosti ve svém srdci. Vnímejte také oheň, který žije uvnitř vás a dovolte tomuto ohni povstat, aby se energie uvnitř vás pevněji sloučila. Poté umožněte této posílené energii budoucnosti sestoupit do vašeho břicha, nohou a chodidel, dokud se nezklidní a neutiší – dokud vy nebudete tiší a klidní. V té chvíli se vaše duše a zprávy, které od ní dostáváte, dotknou Země. Pak se zakotvený, reálný proud může dostat do pohybu a vy zcela setrvat ve spojení se svou pozemskou realitou, zatímco zůstáváte se svou duší spojeni. Poté můžete postavit most mezi obojím.
Vidím, jak mnoho z vás Pracovníků světla jste občas zcela pohlceni ve vizích jiného světa, zatímco zároveň ztrácíte spojení s tímto světem, s tady a teď, který není jen mimo vás, ale taktéž uvnitř vás. Rozdělujete se a mezi Světlem a temnotou uvnitř vás a mezi vnějším světem a vámi je vytvořena dvojčlennost. Tyto dvojčlennosti vytvářejí boj a napětí, jak uvnitř tak vně.
Vaší výzvou je skutečně se vzdát nyní starého a přivítat nové do hloubek svého pozemského bytí, do všech úrovní: hlavy, srdce a břicha. Vaše duše se může na Zemi zakořenit jedině tehdy, když jí dovolíte hluboce sestoupit do svého bytí, dolů do úrovní vašeho břicha a pánve, které vás spojují se Zemí. Vnímejte emoce v pozadí. Jen tam buďte, buďte tomu otevření a nové se odhalí bez toho, aniž byste věděli jak. Příchod Nové Země, vědomí ze srdce, závisí na přítomnosti mnoha lidí, kteří jsou jak ukotvení, tak spirituálně rozvinutí. Oni jsou kanálem.
© Pamela Kribbe
www.jeshua.net
Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz
—————
—————
