Dobrý večer paní Majko,
prosím Vás o pomoc.
Jmenuji se Petra. Pokusím se stručně popsat můj příběh.
5 let jsme se s manželem snažili o miminko. Doktoři mi sdělili, že přirozenou cestou neotěhotním (endometrioza). Proto jsem podstoupila umělé oplodnění - 4x, ale vždy bezúspěšně. Jak jsem to vzdala, tak se mi podařilo otěhotnět přirozenou cestou. Bohužel v 8tt se miminku zastavilo srdíčko a já jsem musela jít na revizi dělohy.
Po půl roce se mi opět podařilo otěhotnět, nyní jsem ve 29 tt. Mám z miminka obrovskou radost, ale zároveň mám obrovský strach, jestli je vše v pořádku, jestli všchno dobře dopadne. Teď ještě k tomu přibyly negativní myšlenky (slova), kterých se nemůžu zbavit.
Stále dokola se mi v hlavě opakují tato hrozná slova (až se je stydím napsat): bastard, parchant, chcípni, zdechni....a to vždy v souvislosti, když myslím na miminko. Chce se mi z toho brečet, vždy se mi ztáhne žaludek a roztřepu se. Nikdy jsem tato slova nepoužívala, tak nevím kde se najednou berou v mé hlavě.
Jsem z toho nešťastná, nevím co s tím. Mám strach abych těmi škaredými slovy miminku neublížila.
Prosím poraďte mi co mám dělat.
Moc děkuji
Přeji Vám pěkný večer
Petra
Odpověď:
Milá Petro, i když to zní bláznivě, dlouho jste se nevědomě bránila otěhotnění, kvůli prožitku, který se vám nyní vybavuje prostřednictvím pocitů, slov v hlavě, emocí i fyzických projevů. Pokud bychom měli příležitost, probírat vše osobně, zřejmě bychom také přišli na to, odkud (z jaké doby) tento prožitek pochází a věnovali se mu. V tuto chvíli se však uchýlím pouze k doporučení, jak zvládnout tyto stavy.
Vždy, ve správný čas, prožíváme přesně to, co máme prožít, co nás nějakým způsobem posouvá a také to, co zvládneme. Jsou to situace, z kterých se můžeme buď hroutit nebo je můžeme vzít jako příležitosti… Vaše situace je příležitost zastavit a ukončit jakousi linii dlouhý čas (možná věky) opakujících se zážitků. Je to jako filmová smyčka, jež se ve vašich životech často opakuje. Když dojde k tomuto bodu (těhotenství), máte možnost poddat se strachu a stresu s následky, které s tím jdou ruku v ruce. A nebo konečně řeknete DOST, vystoupíte z této smyčky a už vás nikdy nepolapí.
Rozhodnout se a říci DOST znamená postavit se emocím, které k vám přichází a přijmout je. Chápu, že to není lehké, navíc vás jistě napadá, ale co miminko, je to pro něj dobré? Zkuste se na něj podívat jako na spoluhráče, na někoho, kdo je tu, aby vám pomohl a podpořil vás…svou čistotou a všeobjímající láskou. To ono vás v tomto okamžiku chrání a opatruje. S ním to zvládnete. Hovořte s ním, mluvte s ním, ať už nahlas nebo uvnitř sebe. Říkejte mu o svých pocitech o tom, co k vám přichází za emoce a že máte v úmyslu postavit se tomu všemu a jednou pro vždy se tohoto břemene zbavit. Vnímejte odezvu. Pak až tu zase budou ty hlasy v hlavě, stažený žaludek, atd., neutíkejte a nebraňte se jim. Požádejte o pomoc svého malého ochránce, Boha i celé Nebe a ponořte se do té své „temnoty“, přijměte ji. Budete překvapená až jí projdete, co objevíte...co je pod ní…
Drahá Petro, vím, že máte dost sil to vše zvládnout a věřím, že se vám to podaří. Moc na vás myslím i na vaše křišťálové miminko. Nese v sobě tolik Lásky, že se nemusíte ničeho obávat. Stačí se jen svým srdcem na tuto Lásku napojit a budou se dít zázraky. Ozvěte se, jak jste vše zvládla, budu moc ráda.
S Láskou Majka RIAMA Rob
—————
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
—————
