TÉMA: Keltský svátek Beltine, keltská kultura, keltové na Chvojenu u Konopiště (Benešovsko).
HOST: Josef Václav VII. Potůček z Mezihoří
Pan Potůček je pamětník a také senzibil a badatel. Zabývá se dlouhá léta studiem keltské kultury, zejména keltů, kteří osídlili území nynějšího Chvojena (u Konopiště). Návštěvou tohoto energeticky silného místa můžete zažít nečekané zážitky, ale setkat se také přímo s panem Potůčkem. Celý tento "keltský díl" si můžete na svém PC poslechnout zde.
Více o Chvojenu a panu Potůčkovi také zde.
CO JE KELTSKÝ SVÁTEK BELTINE A KDY SE SLAVÍ?
Kdo se trošinku zajímá o tradice Keltů ví, že večer - 30.4. - začíná svátek zvaný Beltine.
Beltine je svátek radostný a není divu, protože právě začíná období tepla, plodnosti a období vegetace. Jeho noc je třeba prozpívat i protančit, ale je to také doba očistných obřadů. Pro Kelty začíná čas Rohatého Boha a Paní ze Zelených Lesů. Právě nyní je ta nejvhodnější doba pro magii, pro zakládání lesních a zahradních svatyní. Na Beltine byste také měli odměnit strážné duchy vašich domovů. Začíná čas, kdy je třeba osít pole, vyhnat dobytek na letní pastviny, ale dnes je ještě čas na zábavu a veselí.
Před svátkem Beltine se mají uhasit stará ohniště. Znovu se zapálí právě až od toho čistého posvátného ohně páleného v předvečer svátku. Vedle popisů veselí, tance a zpěvu se zachovaly zprávy o některých tradičních zvycích. Patřily mezi ně třeba soutěže mládenců ve vyhazování zapálených březových, košťat do výše (bříza je slavnostní strom Galů), stavění a hlídání májek, což se udrželo dodnes, očistné koupání či alespoň symbolické namáčení do potoka, čištění chlévů, řezání proutků jívy a polykání květů kočiček i další.
A lidé určitě jen tak neskákali a nechodili dokolečka kolem ohně; jedli k tomu pečené maso a pili medovinu a pivo; to Keltové opravdu uměli dělat a zřejmě tak i rádi činili :-))). Vinná réva se v té době ještě u nás téměř nepěstovala. Ohně ovšem neměly jen účel očistný, ale také ochranný. Noc toho dne patřila obyvatelům Jiného světa - vílám, elfům a čarodějnicím. Jejich moc v těchto dnech roste a poroste i nadále, až do letního slunovratu. A také proti nim měly ohně zapalované na návrších lidi a zvířata chránit; ochrannou funkci mají také větve jeřábu.
V den svátku Beltine prý Keltové losovali tak zvaného Zeleného krále. Ten vládl buď celý rok nebo do podzimního Samainu - či jen jednu noc. Na závěr své vlády si král vybral ze svého kmene pannu, a tu učinil ženou. Snoubenci a dvojice zamilovaných se vydávali v předvečer svátku do lesů. Měsíc květen se pak následně stával symbolem sexuální volnosti na počest Velké matky a Rohatého boha lesů, sexuálního zasvěcování a milostných her. A určitě vás teď nepřekvapí, že svátek Imbolc, který je slaven o devět měsíců později, býval spojován s rozením dětí… Děti počaté na Beltine prý byly velmi šťastné. Z těch dob nám zřejmě zbyl zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlou třešní, břízou či jiným stromem.
Nejsilnějším očistným médiem je oheň. Právě ohně pálené na Beltine mají všechny živé tvory zbavit všeho nečistého, co se nashromáždilo v temném zimním období a zároveň jim dodat ochranu pro období nadcházející. Noc patří ještě k vládě temnot a následující den již patří světlé polovině roku. Půlnoc je hranicí mezi dvěma polovinami roku.
Ještě se podívejme, z čeho název svátku, o kterém si tu povídáme, vlastně vznikl. Název se nepíše jen ve tvaru Beltine (Bel-tine), ale často také Beltene nebo Beltain, irsky Bell´tejn. První část slova, bel znamená "jasný, zářící". Druhá část, tine, označuje oheň. Takže jasný (zářící) oheň… hezké, ne?
*******
—————
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
—————
