Ahoj Majko,
chtěla bych se spíš vypsat z toho co všechno se kolem mě děje, je to neuvěřitelné a nikdy bych si nepomyslela, že zrovna já která nikdy na duchovno nevěřila, bude toto prožívat.
Začalo to před 11 měsíci, kdy se mi císařským řezem narodil syn, když jsem byla v narkóze zdálo se mi o louce a na ní běhal pejsek u něho stál anděl a povídá mi už je čas změnit svoje myšlení. Pak jsem se probudila. No a potom se začali dít věci, syn měl zdravotní potíže, já poporodní deprese, nemohla jsem kojit, nicméně pořád jsem tomu nepřikládala moc významu a moje ego mi pořád říkalo, že se mi jen něco zdálo.
Celou dobu se mi prostě děli zvláštní věci a já pořád odmítala uvěřit. Zlom nastal v momentě kdy jsem si dva měsíce po porodu zlomila kotník, zase byla operace v celkové anestezii a když jsem se probudila, viděla jsem všechno jasněji, z ničeho nic mi docházeli souvislosti a proč se to vše děje. Pochopila jsem, že už to všechno nesmím přehlížet a že mám nejspíš nějaké poslání. Takže jsem se začala učit a pozorovat co se kolem mě děje, začala jsem odpouštět sama sobě i všem co mi kdy ublížili, vysílat lásku a myslet jen s láskou. Ale pořád jsem cítila, že mě něco brzdí a blokuje v vzestupu.
Na jedné ezoterické diskusi jsme se bavili o přivtělených duších a mě najednou došlo, že to bude určitě ten druhý hlas v mé hlavě co mě přemlouvá k tomu, že to co dělám nemá smysl. Proto jsem napsala jedné uznávané paní a ta mi pomocí automatického písma potvrdila, že dušičku na sobě mám delší dobu, ale cítím jí až teď. Což byla samozřejmě pravda, pak jsem si dokonce uvědomila, že vím naprosto přesně kdy se na mě dušička přivtělila a že je to už tři roky. Ještě ten den, kdy se mi to potvrdilo jsem jí s mojí kamarádkou na dálku odvedly. Byl to opravdu silný zážitek, cítila jsem horkost na tvářích, rukou. Pak velké tlaky v hlavě a najednou úleva, měla jsem pocit, že odlétnu.
Je to 14 dní co je dušička ve světle a mě je dobře jako nikdy předtím. Ted čekám na to, až mi andělé dají nějak vědět čemu se mám věnovat. Cítím to už od malička ale já se pořád moc bojím, ale bojuji se svým strachem a věřím, že mě andělé navedli na správnou cestu a pomohou mi, abych se toho strachu z duchovna zbavila.
Asi to nedává moc smysl, nejsem zdatná ve psaní, ale je super, že jsem si utřídila všechny myšlenky a doufám, že někomu můj příběh pomůže.
Přeji láskyplný den :) Lucie
—————
—————
