Každý má svou cestu
27.07.2012 10:27
To ostatní je na nich…
Jennifer Hoffmann
Často dostávám otázku, co se stane s těmi, kteří nejsou připraveni nebo nejsou ochotni přejít k novému modelu či novým formám přístupu, které jsou vytvářeny. Odpověď je taková, že i oni k tomu dojdou - svým vlastním způsobem - až nastane jejich čas. Není na nás, abychom jakkoliv hodnotili nebo kritizovali jejich rozhodnutí, a pokud tak činíme, jen vléváme svou energii na jejich stezku, zatímco veškerou svou energii nyní potřebujeme sami pro sebe.
Ačkoliv životní rozhodnutí druhých nemáme pod kontrolou, můžeme je ovlivnit prostřednictvím voleb, jež děláme sami pro sebe. Máme žít svou pravdu, ve svém světle a své síle, a dělat to, co je pro nás nejlepší. Pro co se rozhodnou druzí, to je jejich věc.
Právě nyní dochází k pročišťování, uvolňování a propouštění či odstraňování tak velkého množství naší karmy, že prostřednictvím svých emocí a pocitů vnímáme obavy, že nejsme zcela přítomni, že nedodržujeme svou část dohody našich duší a že se neznáme k odpovědnosti vůči ostatním. Ale my jsme přece především za jejich radost, úspěch, klid, hojnost a naplnění vůbec nikdy odpovědní nebyli! Přijali jsme to jako součást své karmy s druhými, věřili jsme, že když něco uděláme jinak, bude tomu tak i u nich. A ačkoliv jsme občas i my s druhými zacházeli špatně, ubližovali jsme jim, utlačovali jsme je nebo jsme po nich nesmlouvavě chtěli splnění určitých úkolů, činili jsme tak na jejich vlastní žádost, aby se mohli poučit o své síle a schopnostech.
Každá lekce má vyšší aspekt a existuje řada cest, z nich můžeme vybírat. Jakmile se ale zaměříme na to, co dělá někdo jiný, je nám k dispozici jen jedna stezka, tedy ta, která zahrnuje jeho léčení a to, co si my myslíme, že zahrnuje. Pak jsme na jeho stezce, v naději, že se vrátíme na svou stezku s tím člověkem v závěsu. Jenže to již dělat nemůžeme. Jakmile se činíme v rámci své vlastní síly a schopností, spojujeme se se svým božským mistrovstvím, jsou pravidla jasná – potřebujeme zůstat na své vlastní cestě a ty druhé musíme nechat na té jejich. Na jejich život můžeme nejsilněji zapůsobit tak, že se staneme tou nejsilnější možnou verzí sebe sama – ale přesto, i když budeme tím nejlepším příkladem, jímž být můžeme, to ostatní je pořád jen na nich.
Současná doba je velice intenzivní, tak dlouho jsme na ni čekali, a přitom ředíme tuto energii tím, že trávíme čas lítostí, pocity viny, tím, že toužíme, aby se druzí změnili, nebo v naději, že se nám podaří úspěšně dokončit léčení, jež je dle našeho přesvědčení součástí uzavření našeho karmického cyklu. Jenže není.
Svou karmu léčíme, když se povzneseme nad její energii, když činíme sami za sebe účinné volby, bez ohledu na to, co dělají ostatní. A jakmile přijímáme rozhodnutí druhých a víme, že zbytek je na nich, postupujeme kupředu po své vlastní stezce s klidem v srdci a veškerá naše energie zůstává nedotčena, aby mohla pohánět nový život, který sami pro sebe musíme vytvořit, naše osobní nebe na zemi. A k tomu budeme bezpochyby potřebovat všechnu svou energii.
Copyright ©2012 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc. www.urielheals.com
(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.) 23. 07. 2012
—————