Alenka - dotaz z 20.8.2011
21.08.2011 16:27Alenka - dotaz:
Mám problémov niekoľko, momentálne je to slabá koncentrácia a sústredenie sa na prácu- akúkoľvek.
Myslím si, že je to pretože som skoro dva roky užívala antidepresiva - prekonala manželskú krízu,už som bola rozhodnutá rozviesť sa, ale to ma už úplne vyčerpalo- zrútila som sa , žiadosť o rozvod som stiahla, s manželom sme sa dáko znova dali na spoločnú cestu, ale nerozumieme si, ani s jeho matkou, aj keď sa k nej snažím byť dobrá milá poslušná , neustále sa im len prispôsobujem, snažím sa s nimi vychádzať pre dobro a zachovanie rodiny, takto už ubehlo pár rokov, vďaka pozitívnemu mysleniu a meditácii našla som si nové zamestnanie, v úplne inom obore, v zahraničí, ( s manželom sme málo spolu, a tak je to lepšie), tá práca ma napĺňa a páči sa mi opatrovať tých, ktorí sú na to odkázaní, ale teraz, keď mám na starosti mladú, úplne nevládnu pacientku na vozíku, pri ktorej ma ešte kontroluje jej mamka, cítim, že nie som dosť dobrá a mamka pacientky mi neustále pripomína , aby som sa viac koncentrovala a sústredila na prácu. Poraď mi prosím ako??? ďakujem.
Odpověd:
Milá Alenko,
Tvůj problém není v koncentraci, ale v tom, že si nevěříš. Z informací, které jsi poslala je jasné, že jsi prošla velmi náročným obdobím, jakým manželská krize a vztahy uvnitř rodiny určitě jsou. Píšeš, že jsi to nakonec nějak zvládla, zůstala jsi s mužem, ale vlastně vůbec nejsi sama sebou a šťastná, to už vůbec ne. Nenechají tě. Stále se přizpůsobuješ, aby nebyl důvod k výtkám či konfliktům. Tuto situaci „vyřešila“ tvá práce v zahraničí a nutnost pobytu mimo domov. Tam jsi tak trochu našla úkryt a vybudovala sis tam svůj „nový“ život. Znovu se ti ale opakuje stejný problém, jen v jiném kontextu. Maminka pacientky, o kterou se staráš, se tě snaží „řídit“. Znovu tě někdo nutí se přizpůsobovat, jen abys předešla výtkám či konfliktům. Všímáš si, že se situace opakuje? Před tím to byla rodina tvého manžela a nyní je to maminka tvé pacientky. Řešení tedy nebude ani tak na jejich straně, jako na tvé. Jedná se o tvou „zkoušku“, kterou sis do tohoto života připravila.
Obdivuji tě za to, čím jsi prošla, co jsi dokázala a taky za odhodlání dál na sobě pracovat. Máš v sobě velkou sílu, milá Alenko a s její pomocí dokážeš vše, na co pomyslíš. I to, si věřit a být sama sebou.
A teď k tvé otázce: Svou práci miluješ a vykonáváš s láskou, to z tvého psaní cítím. Přesto tě vždy znejistí maminka tvé pacientky. Jakmile se objeví, už jistě přemítáš, jestli jsi všechno stoprocentně udělala a ona nebude mít důvod k výtkám. Až tato situace znovu nastane, pověz jí o tom, jak tě její chování svazuje a jak negativně ovlivňuje tvůj výkon. Vysvětli jí, velmi láskyplně a popravdě, jak ráda se staráš o její dceru a že by pro ni (dceru) bylo přínosnější, kdyby se péče vás dvou (tvoje a maminky) spojila a každá jste, v rámci svých možností, přinášela do této péče pozitivní energii. Pokud k tomuto rozhovoru přistoupíš srdcem, nemusíš se bát nepřijetí nebo negativních emocí ze strany maminky té pacientky.
Uvidíš, jak tato zdánlivá maličkost obrovsky pozvedne tvé sebevědomí tím, že jsi se dokázala za sebe postavit, ozvat se a nenechat se peskovat za něco, co tak není. Uděláš možná první, ale velmi zásadní krok, k nové - zářivé a sebevědomé „Alence“. Budeš v tu chvíli na sebe právem pyšná.
Potěší mě, když mi o tom dáš vědět.
S Láskou Majka Riama
—————